Prezident ASORKD Pavel P. Ries, který se, ač oficiálně nepozván, zúčastnil 17. října tiskové konference nově založené obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka, je uražen. Nebyl prý uvítán, nebylo mu umožněno, aby odpověděl na dotaz redaktora Českého rozhlasu, který mu byl adresován jako soukromé osobě. Jenže vítaní jsou hosté, kteří přicházejí v dobrém. A to rozhodně případ P. P. Riese nebyl.
Výmluvně o tom svědčí uražený a urážlivý výlev na webových stránkách asociace. Nejprve se politoval a pak, jak jeho zvykem, nenechal na nikom nitku suchou. Oko za oko, urážka stíhá urážku. Asociační syndrom projevil pan prezident v plném rozsahu. Do rozbíhajícího se soukolí nové společnosti sype písek hrubého zrna a kolem sebe jen zlobu a zášť. Místo zpochybňování hmatatelného záměru a rozdávání urážek na všechny strany promeškal P. P. Ries jedinečnou příležitost, jak ukázat, že má asociace skutečný zájem na obnově bývalých lázní. Kde jsou všechny ty prostředky, které na obnovu sliboval z domova i zahraničí? Takhle jménem asociace kritizuje ty, co dávají, a sám nedá kromě řečí nic. Jak typické.
K zakopání válečné sekery je třeba spíše velkého ducha než velké postavy. Smůla, kde nic není, tam ani čert nebere. Na vůli zakladatelů opéesky Lázně Kyselka vrátit budovy v bývalých lázních smysluplně do života se nic nemění. Klacky házené nepřejícníky pod nohy zakladatelů společně snadno překročí, asociace neasociace.
Michal Donath
mediální zástupce KMV